3D

Tak sem se dala do amaterské výroby 3D fotografií, zkrývající nové možnosti uměleckého vyžití v hloubce obrazu. Zatim výsledky nic extra, bo fotografie jsou až na překrývání a úpravy barevných kanálů manufakturní. Nicméně očekávam s časem, že vytvořim uchvacující díla.

Galerie dosavadních výsledků mého snažení je na deviantARTu

Zatmění Slunce

Samozřejmně jsem zatmění slunce musela vidět a udělat pár fotek, co by dokumentovaly celou událost a zároveň zdůraznily jeji úžasnost, jako dalších několik milionů mi podobných trotlů :-). I když počasí zrovna třikrát nevišlo, i tak si myslim, že se mi povedlo pořídit celkem pěkné sníky.

Pár modelů a informací k tomuto zatmění slunce můžete najít na stránkach NASA, kde se zároveň dočtete, že 15. 6. 2011 nás čeká další zatmění, tentokrát úplné zatmění měsíce.

 A ještě přidám jeden odkaz v češtině: Informace o zatměních viditelná v ČR.

Mravenčarium

To jest zcela neodborný název pro antquarium, které jsme si pořídili.
Prvními obyvateli bylo šest lesních mravenců. Ti ovšem vypadali značně nešťastně, takže jsme je vyměnili za dvacet mravenců obecných, které jsme nachytali na dvorku. Ale ani oni prvních několik hodin v mravenčáriu nevypadají moc blaženě.

Naštěstí přes noc začali vrtat chodbičky. Jejich práce se pomalu, ale jistě rozrůstala a získávala i na intenzitě o čemž se můžete přesvědčit z následující obrázek.

Během dvou týdnů vybudovali už poměrně složitý komplex. Navíc si z vynesené želatiny začali stavět boulder, jehož účel nám není zatím moc jasný. Vzhledem k tomu že po stěnách nádoby zvládají lést i bez úchytů, napadají mě pouze tyto důvody?
1) Vynesený materiál z chodbiček jim na povrchu překáží, tak ho uklízí i na stěny. Tato možnost mi přijde dost nepravděpodobná, ale celkem zábavná.
2) Prostě si tak krátí čas ve volných chvílích. Nikdo nezná mravence tak dobře, aby mohl říct, že nepěstují ve volném čase koníčky.
3) Jedna snad s pravděpodobných teorií by mohla být, že si tak konstruující pitítka. Jak gel stárne vypadává z něho voda a tu pijí.
Dalším zajímavým pozorováním ze života mravenců je, že dost hodně času tráví hygienou, se kterou si navzájem vypomáhají tím, že si olizují navzájem záda na které si sami nedosáhnou.
Tak jak jsou mravenci v rámci rodiny k sobě ochotní, tak nenávidí své okolí. Jednou jsem jim do mraveniště v antquariu přihodila omylem mravence z jiného hnízda (myslela jsem, že mi utekl). I když to byl taky mravenec obecný tak ho do druhého dne zmasakrovali a pak si po gelu kutáleli z jeho zadečkem neznámo proč z jednoho konce antquara na druhý a zpět, dokud jsem jim ho nevzala. Při tomto incidentu zhynul i jeden mravenec z jejich řad.
Od té doby antquarium začalo postupně vymírat. Po 3 měsících zbyla na živu tak polovina populace.To lehce urychlilo, když jsem antquarium nechala jednoho slunného dne na okně a chudáci mravenci se začali topit v odpařené a poté opět zkondenzované vodě.
Co není tež dobrý nápad, spolu s mravenci pěstovat v antquariu rostliny, protože mravenci otrávení tím, že pořád musí jíst jen gel, velice rychle semena a rostlinky spasou.

Pergl

Na jihovýchodním okraji Přírodního parku Baba pod kopcem Bosně (365 m.n.m.) v nadmořské výšce 294 m.n.m. se nachází místo kterému důvěrně říkám u Huberta, ačkoliv turistická cedule říká Pergl. Je to pro turisty příjemný odpočinkový kout v patě kopce.



Nachází se zde malebná studánka po které je místo pojmenované. Jedná se o jeden z nepřímých pramenů Medláneckého potoka, který pramení na blízkých pláních "Pod Markrabstvím" [1].



Na kameni nad studánkou je vytesán následující text, který neobsahuje žádnou interpunkci:

"Studánka v Perglu

Kam kráčíš člověče
postůj chvíli
zastav kroky své
usedni v mém stínu
napij se mé křišťálové vody
odpočiň svému tělu a duši své
Teď vstaň jsi silný
běž dál za svým cílem
a snad jen zašeptej díky
tvůj les, tvá studánka"

Pramen byl v roce 2000 z iniciativy ZMČ Brno-Medlánky, Medlánecké Chasy a KČT upraven kamenosochařem Miroslavem Hobžou. U pramene je posezení a informační tabule, kterou permanentně ničí nějací vandalové. Takže na místě se nedovíte žádné informace o místě.
Na jaře roku 2001 zde byla zprovozněna i pumpa sv. Huberta pro rychlejší načerpání vody [1]. Tato pumpa, co pamatuji, již několik let nebyla příliš funkční. Podle zdroje [3] v roce 2008 ještě pumpa stála na svém místě. Někdy na jaře roku 2009 jsem jí nalezla ve značně dezolátním stavu a dnes v lednu 2010 pumpa chybí a je odkrytá skruž. Kolem ní leží kovové obruče. Takže buď ji někdo totálně dobil, aby se dostal dovnitř, nebo možná někdo zas pracuje na její zprovoznění. Studna je hluboká cca 1,5 metru a je v ní cca 50cm sloupec vody.

Vedle pumpy je na stromě pak novodobě (roku 2000) vytvořená stylová podobizna sv. Huberta z jelenem doprovázená textem:

"Lovče!
Poklekni a pamatuj!
Že jen Bůh a já jsem panem tvůj.
Nejen lov, také chraň
k tomu požehnaná buď tvoje zbraň."





Celý duchovní zážitek z dílka pak doplňuje otitulovaný podpis Ing. Petr Vachút. Těžko říct, jestli tento obrázek ochránce ne jen myslivců je náhražkou za starou zničenou, nebo to byl nápad novodobí zde jí umístit.
Umisťování obrázků či sošek svatých bývá často spojeno z nějakým zázrakem, jako že třeba někdo přežil něco co nemusel, nebo někomu se povedlo něco, co nebylo subjektivně v jeho silách a podobně. Jestli i zde se jedná o podobný případ můžu jen spekulovat. Nicméně půl kilometru na jihozápad do kopce je další turistická zastávka z názvem U Obrázku. Přímo na místě se pak z informační cedule dozvíte, že tam vždy býval jakýsi obrázek, který zde má svá opodstatnění, jak si můžete sami přečíst z následující fotografie.



Vzhledem k tomu, že U Obrázku žádný obrázek dnes již ní, je možné že obrázek Sv. Huberta v Perglu je jeho jakousi náhradou.

Kvalita vody je zde podle informačního zdroje [1] průměrná, ale vzhledem k blízkým polím nevhodná ke konzumaci. Vodu z Perglova pramenu jsem osobně ochutnávala v horkých letních dnech a nic se mi nestalo, tudíž její závadnost při jednorázovém požití nebude drastická pro zdravý organismus.

Mapy:
Jedna z možných cest od točny tramvaje v Králově Poli vhodná jak pro pěší tak cyklo turistiku je zde.

Zdroje:
[1] Jakub Čížek: Studánka Pergl; Brněnský drak. Historický občasník z Brna a okolí. Vydáno 1. 5. 2005
[2] Národní registr pramenů a studánek
[3] Za studánkami do okolí Velké Babi